Reportáž z ED Tour Brno aneb Jake, Lizard a Primery na "tripu"
Jak už je zvykem, když někam vyrazím (a stojí to za to), tak k tomu něco napíšu. Samozřejmě je to jen a pouze z mého pohledu a jde jen o věci, které se staly „mojí“ části výpravy. Ale když vás to baví, a jelikož si o to tentokrát řekl Lizard, tak se do toho musím pustit i tentokrát. Ač je to celé o sobotním srazu ED Tour – Brno, vše pro mě začalo už ve středu a skončilo až v neděli. Nebo v pondělí, kdy sem konečně dovystřízlivěl
Středa – Hned po práci jsem vyrazil co nejrychleji domu abych stihl vyřešit 14 objednávek na sraz a další 3 vyřešené před nebo po něm. Dohledat plechy, zabalit do krabiček, připravit… zabralo to celý odpoledne, stejně jako příprava plných věcí na prodej na srazu. Mezitím dorazily plechy z Finska a Ruska, které přivezl kamarád. Nádherné kousky, ale síly už nejsou. Jdu radši se ségrou na pivko a zítra hurá směr Brno.
Čtvrtek – Opět pracovní doba a hned po ní naházet vše do Octávky a vyrazit. Po cestě ještě návštěva v Chrudimi, kde mi John ukázal svojí sbírku Monsterů, pokecali jsme. Lizard už v Brně netrpělivě čeká, od čtvrtka do neděle mám azyl u něj. Prý včetně plné penze, ale to teprve poznám. Furt prší, je to na… Kupodivu je to z Prahy do Brna až k Lizardovi před barák v podstatě furt rovně, takže jsem nezabloudil a navíc jsem dojel za 4,7l. To bych po D1 nedal a ještě stál v zácpě. Zítra jedem za hranice, tudíž plný kufr věcí musíme vynosit do bytu. Dalo to zabrat a původní plán jít ještě na kulečník pomalu padá. Místo toho dostávám v rámci plné penze (za starý černý BigShock ) kaši a řízek. Půjdem brzy spát… jo kulový… sedíme a kecáme do 1 v noci.
Pátek – Krátký spánek, vstávačka a hurá za hranice. Nabíráme Primeryho, tankujem v Břeclavi a přejíždíme hranice. Netrvá dlouho a podivným způsobem nás staví rakouská policie. Ono mávání 4 metry z hloubi pole jsem při objíždění zastavovaného vozu před sebou ani neviděl, ale Filip jo a tak raději o něco dál zastavujeme. Policie nás dohání, rozumíme hovno a jsme podezřelí jak hovado. Nejdřív doklady, pak prozkoumání kufru, kde byly plechovky pro slováky apod. Když se dostává ke kontrole kastlíku, tak už pomalu očekáváme kontrolu tělních dutin. Rozumíme hovno, ze stresu se vytrácí i angličtina a policisti nechápou, co jako děláme za práci, že můžeme v pátek vyrazit na nákupy. Za poslední 3 roky mě stavili fízlové 2× a zase v rakousku :/
Přežili jsme a jedem dál. Hned první krám, Zielpunkt aká Plus, skrývá limitku Red Bull Spielberg. Hlavní rakouský cíl je tedy splněn a přes pár méně zajímavých kousků míříme do Maďarska. Tam máme na novinky celkem smůlu – Hell Football berem v drogérii, Colu zase za majlant na poslední benzínce, když už jsme ani nevěřili, že ho seženeme. Jen Bomba Mojito se našla sama, takže jsme vzali plato i pro účastníky srazu. Jenže to už nás naháněli Slováci, tak jsme radši letěli do Blavy. V obchodě nula nula nic, bez výměn a prodejů bych ani nepřibrzdil. Doma jsme před 23h, přebíráme novinky, dáváme pivko a hurá spát. Zítra je sraz!
Sobota – Dostat Fílu z postele je nadlidský úkol. Okupuju vedlejší pokoj, lízt mu tam nechci, tak čekám. Primery už prudí, kdy ho vyzvedneme a Filip už radši vylejzá. Už poněkolikáté si dáme Lasagne, mňam. Rychle naložit vše do auta a šup pro Primeryho. Za oběť padají o zadní sedačky, Ota asi půjde pěšky… Objevujeme se v okolí srazu výrazně dřív a jak se dalo čekat, nejsme jediní. Posíláme ostatní, ať si jdou po svém, že dorazíme ve 2. Jdeme hodit pokec do ještě zavřeného Candy Store a pak na kešky. Sraz je před námi a Grňo mě ukecává, že chce rozhovor. První odpovědi? I don't know a Tak určitě. Pak už to beru trochu vážnějš:
Sraz – Popisovat sraz jako takovej nemá moc smysl. Všude bordel a na rohu parku, kam vidí i věčně projíždějící fízlové, hromada plechovek a kupčení. Stovka sem, stovka tam… Všichni čekají, co zase donesu z auta, najednou to totiž prostě nešlo. Tentokrát ovšem nevznikly žádný challenge, což mi mrzí doteď. Vlastně až po rozpuštění srazu, kdy vznikl druhý sraz u Candy Store (proč jsme tam nešli rovnou?), přišlo nějaký to blbnutí. Třeba v ochutnání pálivejch brambůrek jak hovado. Teda jak pro koho, já mám na tohle hubu už spálenou…
Afterparty – Většina účastníků jela domu, nejblíž to má Lizard a vzhledem k ubytování i já. A přesto jsme doma byli až jako poslední! Přišli jsme totiž v 5 ráno, když jsme vylezli z Bastily a zjistili, že už je kurva světlo!?!?. Předcházel tomu kulečník, na kterej mě pozval Lizard, protože to umí, a chtěl mě v něčem trufnout. Skončilo to tak, že jsem hrál já s jeho přítelkyní a Fíla mezitím vyřizoval reklamace na mobilu V neděli už jsem jen čekal, až mi takový to dejchátko ukáže nulu a já budu moct jet zpátky do Prahy. Fuj… Každopádně si to musíme někdy zopakovat. Třeba při ED Tour – Praha (16.8), o kterém se již brzy dozvíte mnohem více! ;)